Z Wiki
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Znalost lucemburštiny není v Lucembursku nutná. Lucemburčané ale oceňují, když se o typický jazyk země, kde žijeme a pracujeme, trochu zajímáme.
Je lucemburština zvláštním jazykem či jen nesrozumitelným německým dialektem? Posouzení, zda je linguistická samostatnost lucemburštiny odůvodněná, ponechám odborníkům. Blízkost k němčině je nicméně víc než patrná, a podstatné mluvnické rozdíly nevidím. Psanému slovu mnohém lépe rozumím než mluvenému, ale zdaleka ne dokonale. Na druhé straně je v německy mluvících zemích tak široké spektrum variant a dialektů, že by se mohlo odštěpit od "standardní" němčiny velký počet nových jazyků. V první řadě samozřejmě Schwyzerdytsch.
Důvod, proč Lucemburčané trvají na tom, že "Lëtzebuergisch" je zvláštním jazykem, nejspíš nemá lingvistické kořeny. Potřebují svůj jazyk z politických důvodů. Tato malá zemička, která byla, je a bude vystavená tolika cizím vlivům, potřebuje k definici vlastní identity prvek, který má skutečnou rozlišovací schopnost. Lucembursky se mluví v Lucembursku - a ne v Německu, ve Francii, či v Belgii.
Němečtí okupanti za druhé světové války se snažili obyvatelstvo poněmčit. V kolonce "mateřský jazyk" při sčítání lidů neměli Lucemburčané právo napsat "lëtzebuergisch". Lucemburština oficiálně neexistovala. Přesto vysoké procento lidí za svou mateřštinu označila právě "lëtzebuergisch". K tomu není co dodat.
Vedle němčiny a francoužštiny je lucemburština oficiálním jazykem. Vlastním zkušenostem s pozoruhodnou trojjazyčností bych se ráda věnovala jinde. Do jaké míry je lucemburština používaná? Odpověď zní: používá se denně a všude. Lucemburčané mezi sebou nemluví francouzsky či německy, nýbrž přirozeně lucembursky. Domácím slouží jako poznávací znak: kdo ji neumí, je cizinec. Druhá generace imigrantů, která chodila do lucemburských škol, ji hovoří už plynule.
Leckdo si stěžuje, že Lucemburčané jsou dost rezervovaní, uzavření vůči cizincům - další zajímavé téma na diskuzi. Měli bychom se trochu sebekriticky tázat, zda jsme se vůbec někdy snažili s nimi komunikovat v jazyce, který je jim nejbližší: v lucemburštině. Snažme se aspoň o pár slov. Vím z vlastní zkušenosti, že jim to udělá radost.