Z Wiki
Školy napojené na instituce Evropské unie slaví letos padesát let své existence. Od příštího roku je budou navštěvovat i desítky dětí českých zaměstnanců, kteří obsadí kvótami určená místa v Bruselu, Lucemburku a Štrasburku.
Česká republika je jedním ze tří nových členů EU, který bude mít nárok na vlastní jazykovou sekci, a žáci tak budou moci ve vlastním jazyce studovat celou základní školu a ukončit v něm i střední vzdělání.
V Bruselu v současné době fungují tři evropské školy, každá o více než dvou tisících žáků. Evropská škola je i v Lucemburku, sídle Evropského soudu, a na dalších osmi místech kontinentu.
Ideje v praxi
Podle ředitele evropských škol Michaela Ryana tyto ústavy v praxi naplňují ideu evropanství - děti jsou odmalička vystavovány jiným kulturám i jazykům a nezřídka se právě pod vlivem vzdělání rozhodnou jít ve stopách svých rodičů a zvolí kariéru v evropských institucích.
"Posláním našich 12 škol je napomoci hladkému fungování Evropských institucí zajištěním výuky pro děti jejich zaměstnanců. Rozšíření EU pro nás bude znamenat další stovky žáků z celého kontinentu, a tak počítáme se zřízením dalších škol v Bruselu, kde stávající tři školy praskají ve švech, i v Lucemburku."
Na prvním stupni je veškerá výuka v evropských školách v mateřském jazyce, takže chlapci a děvčata z České republiky budou vyučováni stejně jako doma.
Kromě toho budou mít povinný jeden cizí jazyk - francouzštinu, angličtinu nebo němčinu. Ten se jim později stane takzvaným "dorozumívacím" jazykem a postupně se v něm začnou učit i další předměty.
Každý žák na prvním stupni bude mít také povinné penzum takzvaných evropských hodin - to znamená hodin například výtvarné výchovy nebo zpěvu, kdy se třídy promíchají.
Ve druhém roce druhého stupně si děti přiberou druhý cizí jazyk a ve třetím roce, tedy někdy okolo třináctého roku věku, začnou studovat dějepis a zeměpis ve svém dorozumívacím jazyce.
Kvóta: 159 žáků
Kritéria pro ustavení jazykové sekce jsou jasná – žáků z jedné země musí být alespoň 159. Předpokládá se, že Česká republika, Polsko a Maďarsko toto kritérium splní.
Děti z ostatních sedmi přistupujících zemí budou mít sice učitele na svůj mateřský jazyk a matematiku, na ostatní předměty však budou rozptýleni do jiných sekcí, jak vysvětluje Michael Ryan:
"Očekáváme, že v září 2004 bude v Bruselu 129 českých dětí, které budou moci být zapsány do evropských škol. O rok později by to už mělo být 202 dětí, takže kvóta 159 bude splněna. Podle našich zkušeností a průzkumů připadá na každý post v evropských institucí 0,6 žáka."
"Toto je ovšem teorie a my nevíme, jestli tolik českých dětí skutečně bude zapsáno. Jazyková sekce vznikne jedině v případě, že tomu tak bude, a proto jsme v úzkém kontaktu s českými úřady, abychom mohli rozhodnout co nejdříve."
Školné za děti platí evropské instituce. O zajištění potřebného počtu učitelů se však každá členská země musí postarat sama a evropské školy jim k tomu podle Michala Ryana dávají volnou ruku:
"Učitele sami nenajímáme. Pouze odhadneme potřeby té které členské země, informujeme tamní úřady o potřebném počtu učitelů a celý proces svěříme do jejích rukou."
"Systém je založen na vzájemné důvěře a my věříme, že učitelé, které státy vyberou, budou na potřebné úrovni. Formu výběrové řízení a najímání učitelů necháváme zcela na členských zemích."
Exkurze do cizích kultur
Studium na evropských školách je prestižní záležitostí a o umístění svých dětí na jedné ze tří bruselských škol mají rodiče veliký zájem. Vydal jsem se proto do jedné z nich, abych zjistil názory takříkajíc z druhé strany barikády.
Čtrnáctiletá Mariane, dcera Amelie Torresové, mluvčí evropského komisaře pro hospodářskou soutěž Maria Montiho, je prototypem evropského studenta.
Její otec je Angličan, matka Portugalka, ona sama dokonale ovládá tři jazyky a na evropské škole si cení zejména kosmopolitního prostředí:
"Na vlastní oči tu člověk vidí, jak to funguje v jiných zemích, jací jsou studenti, jaké mají tradice, kulturu. Raději chodím do školy v Bruselu než v Anglii."
"Chodím do anglofonní sekce, ovšem v naší třídě jsou jen tři Angličané, většina studentů jsou cizinci. Mě osobně nejvíc baví hodiny, kdy jsou třídy promíchané a učíme se se studenty z jiných sekcí."
"Všechny tři evropské školy v Bruselu jsou obrovské ústavy s vlastními hřišti, kulturními zařízeními a rodičovskou samosprávou. Nejstarší škola, v jihobruselské čtvrti Uccle, byla nedávno nákladem 20 milionů eur zrekonstruovaná, takže nabízí ty nejmodernější podmínky."
Nejcennější jsou společné akce
Jak ale říká Michael Ryan, tím nejcennějším, co evropské školy nabízejí, jsou společná výuka, školní výlety, sportovní zápasy a jiné akce:
"Chodby a hřiště evropských škol jsou těmi nejlepšími učiteli. Děti se navzájem poznávají v neformálních situacích a mohu vás ujistit, že když na školním výletě vidím, jak francouzští hoši drží za ruku dejme tomu italská děvčata, je pro ně ten nejlepší stimul učit se cizím jazykům a kulturám."
"A já mám radost, že nyní můžeme přijmout občany deseti nových zemích a nabídnout jim to, co zbytku Evropy. Doufám, že pro ně budeme přínosem. Jsem si jistý, že Češi pro nás přínosem jistě budou."
